Hrboun 375.002
Kdo se zajímá o historii železnic na našem území před vznikem, ale o po vzniku Československé republiky jistě ví, že jednou z „vlajkových lodí“ v oblasti lokomotiv byly stroje slavného konstruktéra Karla Golsdorfa původní řady 310, z nichž některé byly dokonce vyrobeny u nás nejen v Praze, ale také ve Slaném. Nasazovány byly na rychlíky hlavních tratí a po vzniku ČSD jich celá řada ještě řadu let nesla tíhu osobní dopravy na spojnicích velkých měst. Ačkoli se jednalo o stroje dodané v letech 1911-1916, plnohodnotně je po mnoha letech tápaní nahradila až slavná „mikáda“. Čtyřválcové stroje u ČSD označené řadou 375.0 sloužily však i nadále a vyřazované z provozu byly poslední až po druhé světové válce. Svou elegancí a mohutností patří mezi lokomotivní legendy a ne náhodou je jedna z nich 375.007 ústředním exponátem Národního technického muzea v Praze na Letné a další 310.23 je nejslavnějším provozním strojem rakouských železnic. Kvůli kónickému tvaru kotle dostaly přiléhavou přezdívku „hrboun“ a při pohledu na více než dvoumetrová kola se až tají dech. Přestože se však jedná o velmi mohutný stroj, velmi mě překvapilo, že když stojí vedle našich poválečných parních lokomotiv s vysoko posazeným kotlem, působí „hrboun“ mnohem méně impozantně.
Třebaže se v našem klubu zabýváme zcela jiným modelovým obdobím, občas dostaneme chuť postavit si něco „staršího“. A zhruba před pěti lety jsem si z pražské burzy dovezl odlitek včetně tendru, který jsem si pořídil „pro strýce Příhodu“. Časem jsem neodolal a za mrzký peníz v Lipsku pořídil dvojkolí z BR 01 a vše nechal zas uležet. Reálné kontury dostal záměr stavby až když jsem si nechal vyfrézovat jednoduchý mosazný rám pro lokomotivu a pan Pleticha zhotovil pojezd do tendru. Bohužel poháněny jsou jen krajní nápravy, což jsem vylepšil instalací bandáží na jedno dvojkolí. Původní cíl byl postavení rakouské 310.23 neboť jsem zjistil, že pravděpodobně žádný stroj přidělený k ČSD již nejezdil s tendrem 821.0 s dlouhým uhlákem. V tomto duchu jsem také započal upravovat odlitek. Pak se zhruba opět rok nic nedělo a přednost mělo stále něco jiného. Nakonec jsem se loni pevně rozhodl, že hrbouna musím dokončit a podpořen názorem našeho lokomotivního historika ing. Zdeňka Beka, začal jsem tvořit model, jehož předlohou je bývalý heršpický stroj 375.002 s tendrem 821.021, který má již zkrácený uhlák, podobně jako má tendr hrbouna z Letné. Zkrácení uhláku nebylo jednoduché, neboť tam již zasahovaly převody, ale nakonec se to podařilo a nové části jsem vystřihal z plechu. Nové musely být i masky podvozků, které jsou zhotoveny z plastu, kartonu a drátu. S lokomotivou to bylo samozřejmě složitější. Běhouny příslušného průměru jsem pořídil také v Lipsku po euru a výroba rámu na podvozky nebylo nic složitého z platových destiček otočných kolem špendlíku. Válce parního stroje jsou vybroušeny s moduritu a nalepeny na mosazný rám. Nosník rozvodu je z plechu, pravítko z mosazného „T“ profilu, zbytek rozvodu je rozkrájený a znovu slepený náhradní díl z rozvodu na BR 52 vyjma spojnic, které jsem vybrousil z plechu. Výborným vodítkem byl sešit s plánky od pana Kratochvíla a když jsem si nebyl jist, tak pomohl hrboun z Letné. Z odlitku lokomotivy jsem nakonec použil pouze vrchní část kotle, vše ostatní jsem ořezal a za pomocí epoxidu vysochal chybějící části včetně topeniště, aby bylo možné znázornit i stanoviště strojvedoucího a topiče. Komín jsem vysoustružil z moduritu upnutého ve vrtačce. Ochozy stroje jsou z krablovaného plechu od firmy DK model, včetně podlahy budky, která je zhotovena naopak z papíru včetně střechy. Následovala nekonečně dlouhá montáž různých táhel a hadic na kotli včetně pravého napaječe a dvoustupňového kompresoru, což jsou již důsledky úprav typických pro stroje ČSD. Naopak v souladu s realitou zůstaly zachovány původní dýmniční dveře. Úsilí bylo korunováno instalací lampiček, většího průměru podle dobových fotek, kde ty přední mají instalovány SMD diody s teple bílou barvou. Celek je pak lakován matnou černou a vybrané části jako například dýmnice ještě přetřena štětcem matnou černou.
